Press "Enter" to skip to content

Ten Spektráč ma ale serie…

Pohľad na Sinclair stroje kritickým okom.

To, čo idem teraz spraviť, sa volá streľba do vlastných rád. Vždy som to chcel spraviť a zdá sa, že konečne na to dozrela doba. Trvalo 20 rokov, kým som sa dokázal odosobniť a pozrieť sa na Spektráča kritickým okom. Nebudem sa v tom vŕtať podrobne, pozriem sa povrchne a užívateľsky len na modely, ktoré zásadne ovplyvnili môj spectristický svet.

Začneme čím iným ako Gumákom. Čo to pre boha je? Prvé issues môžeme považovať za zázrak. Potom sa to trošička zlepšilo, ale žiadna sláva. Ak odmyslíme pár pekných nápadov, ktoré nesiahajú ani po päty ZX80 a ktoré to držia celé pokope, je to smetiarsky voz. Sinclair zrazil jeho cenu len vďaka tomu, že kvalitári zavreli všetkých osem očí. Na trh sa tak dostal počítač poskladaný z odpadu, vyrobený pomocou výbehových technológií. Je až zarážajúce, koľko ľudí si tento elektronický zlepenec kúpilo. Úspech sa udial pravdepodobne preto, lebo ľudí nezaujímalo ako to funguje. Hlavne, že to bolo lacné a bol to počítač. Počítač pre masy. Pri množstvách, ktoré opustili továreň a továrne licenčných partnerov, sa logicky museli slabiny prejaviť. Nemusím ich nejako zvlášť zdôrazňovať. Otrasná klávesnica, v ktorej po masívnejšom používaní odchádzala membrána a nemálo kusom sa zotierala potlač z nedospelých gumených kláves. Plechový kryt na šasi tiež neoplýval kvalitou a farba z neho sa rada odlupovala, či doslova zodrala. Najväčšou pohromou bol ale menič napatia, ktorý rád odchádzal bez zjavnej príčiny a vačšinou zo sebou zobral do hrobu aj podstatnú časť VRAM. Kvalita spracovania sa postupne zvyšovala, najväčšou slabinou až do konca produkčného cyklu však stále zostala klávesnica, respektíve membrána v nej.

Pokračovať budem samozrejme Pluskom. Nebudeme si nič navrávať. Na vtedajšiu dobu sa jeho dospelácky vzhľad len snažil zakryť neduhy Gumáka a ako z histórie veľmi dobre vieme, neveľmi sa to podarilo, lebo poruchový menič a ľahko opotrebovateľnú membránu nový design proste nevyliečil. Plusko je pre mňa nepochopiteľný krok vedľa. Je to úplne najzbytočnejší počin od Sinclair Research Ltd. Teda čo sa počítačov týka. Prekvapujúco sa ho predalo pomerne vysoké číslo. Na Gumáka to ale nemalo a v silnejúcej konkurencii bol potrebný nový stroj. A už tušíte správne kam smerujem.

Logický a očakávaný krok na trhu sa nakoniec opäť premenil na pokrivkávajúcu múmiu, hlavne vďaka Sinclairovým bokovkám, ktoré len zbytočne odčerpávali financie už beztak vrávorajúcemu podniku. ZXS 128k vzniklo ako z núdze cnosť. Je to v podstate nechutný hack Gumáka s dolepeným AYčkom. Najväčším sklamaním je opäť membrána klávesnice a obrovský horúci chladič na pravoboku bol výsmechom pre priaznivcov Sinclaira. Horšie od klasickej 128k mašiny je už len fiasko s QLkom. Sinclairove skoro feťácke mrhanie peniazmi nakoniec vyústilo k šaškárni s Amstradom a ako ste to určite tušili, posledný odsek smeruje k jedinému možnému bodu.

ZX Spectrum +2. Šedý. Prvý a posledný stroj s logom Sinclair, ktorý stál za tie peniaze. Aj napriek tomu, že už to je vlastne Amstrad. Konečne normálna klávesnica, konečne kvalitné spracovanie a hoci Amstrad nedokázal upliesť z hovna bič, Spektráč konečne dospel. Ten Amstradovský look sa mi síce nepáči, ale dokážem ho prepáčiť vďaka kvalite spracovania. Bežným používaním takmer nezničiteľná a osvedčená membrána, zabudovaný datarekordér, slušný case a hlavne kvalitný plošák. Pár neduhov tam zostalo, ale toto je konečne stroj, s ktorým sa aj s odstupom času dokážem stotožniť. Škoda preškoda, že to potom Amstrad doslova skurvil radou +3/+2a, hoci nejaké nesporné kvality a čaro tie stroje majú a napríklad +2a som si veľmi obľúbil a dnes ho používam rovnoprávne so šedou +2. 

Viac asi neviem do tohto článku dodať. Nechcel som byť bulvárny. Nechcel som našich miláčikov nejako haniť, ale nemôžem(e) pred realitou zatvárať oči a aj napriek vyslovene zlým veciam má ZX Spectrum niečo, čo nemá žiaden jeho 8-bitový rival. Spektráč má dušu. Na rozdiel od genericky sterilného Atari a tak trocha úderníckeho C64.

Možno si teraz klopkáte po čele. Prečo vlastne ten z00m je spektrista? Presne preto, čo som napísal v predošlých riadkoch. Mám rád ten Sinclairov bordel a tak trocha chaos, z ktorého vznikol počítač pre masy. To je to, čo dalo Spektráču dušu. Garážovo šuflíkový projekt, ktorý oslovil milióny. A som rád, že v tomto pohľade som človek milión. Lebo ma to robí výnimočným. Výnimočným preto, že ma v podstate nevinná záľuba včlenila do ligy výnimočných. A vy viete, že my sme liga výnimočných 😉

13 Comments

  1. dex dex

    Sinclair je ještě zlatý.U Atari celá jedna velká série 800 XE má rozbitý grafický čip GTIA tak, že těmto strojům vůbec nechodí grafické módy 9, 10 a 11.Tyhle stroje byly normálně na trhu a pokud máte Atari XE made in China, velmi pravděpodobně je to právě ten vadný kousek.A vadí to někomu?Atari ST se sice dalo celkem levně koupit, ale první věta v manuálu byla "připojte disketovou jednotku a nabootujte", takže zase zpátky do obchodu pro disketovku (teprve STF mělo disketovku zabudovanou).Jedna série Atari 1024 STE má zase vadná DMAčka, čili počítač se (kromě jiného) vůbec neumí bavit s harddiskem. Čip je přímo pájen k několikavrstvé desce, takže výměna není snadná.Sord M5, pokud nemá rozšiřující cartridge, nejde ani zapnout. Ovšem udělat na cartridge dost slotů už se Japonci nenamáhali.Většina dochovaných IQ-151 i se svými obřími chladiči funguje jen zázrakem. Vedle něj Sinclair působí dojmem spolehlivé a bezporuchové mašiny.Stejně PMD-85 mělo problémy s dostatečně dlouhým uptimem už v dobách, kdy bylo nové. Didaktika a později Sinclaira jsme měli zapnutého klidně týden bez vypínání, a někdy i bez resetů.Do jednoho výzkumáku (IMADOS) se dostalo svého času SAPI-1, které mělo konekotry na roštu sběrnice jen nasazené a nepřipájené. Sinclair byl levný, ale tohle snad nedělal (naopak SAPI tehdy stálo skoro stejně jako Škoda 120).O tom, že i ten "levný a šmejdský" Sinclair měl nepájivou masku, o které se tuna nám mohlo jenom zdát, ani nemluvě.Ondra je sice fajn, ae skoro nic si k němu člověk nepřipojí. K Sinclairu se naopak dá připojit a ovládat třeba automaatická pračka (tedy pokud ta pračka nezačne ovládat Sinclaira).Šílená zapojení, která vymysleli v Amstradu (jak pro svoje CPC, tak pro převzatého Sinclaira) – já laik teda žasnu, byť co dělá odborník, to nevím.Šílené hacky, které prováděli na svých počítačích Rusové, ani nepopisovat. Z těch i pro laika srozumitelných – BK-0010 má vzadu pět pětidutinek DIN, přičemž do jedné se strká napájení, z druhé jde televizní signál, třetí je k magnetofonu, z další jde RGB… a zkuste se při připojování zdroje omylem strefit do nesprávného konektoru (takového lapsu se Sicnlair dopustil taky, ale jen jednou, u ZX-81, zatímco v Rusku je to dáno jaksi součástkovou základnou a tudíž je to standard, o čemž vás přesvědčí pohled na zadní stranu libovolného Pentagonu).TRS-80, které se muselo předělávat kvůli porušení zákona o telekomunikacích (sloužil jako nechtěná, ale účinná rušička signálu). Ohio Scientific Superboard, která při zápisu do VideoRAM musela vypnout zobrazování, takže obrazovka při výpisech blikala. A to ji dával dohromady zkušený hardwerář. Po vyjití telekomunikačního zákona se tuším ani nesnažili o odrušení a rovnou to zabalili.Jména souborů, která se používala už v 60. letech, v OSI nahradili pravěkým zápisem přímo do tracku (jméno programu bylo nahrazeno číslem stopy, ve které byl uložen) s pouhým doporučením využívat stopu 40 na ukládání ručně vytvořeného seznamu programů (jako zlatý Microdrive vedle toho).No ono ne, že by Sinclair byl nějaké zázrak, ale se schopnostmi toho stroje, s cenou toho stroje, s konkurencí, která tehdy byla, to nebylo špatné, hlavně to bylo barevné a hejbalo se to. A taky to mělo pořádný design a na stole to k něčemu vypadalo, dneska to sice Applu vyčítají, ale Sinclair udělal dobře, že nestrčil počítač jen tak do krabice od bot, nevzhledného commodoráckého chlebníku nebo do bedny z některého staršího typu stroje.

  2. raster raster

    >U Atari celá jedna velká série 800 XE >má rozbitý grafický čip GTIA tak, že >těmto strojům vůbec nechodí grafické >módy 9, 10 a 11. Tyhle stroje byly >normálně na trhu a pokud máte Atari XE >made in China, velmi pravděpodobně je >to právě ten vadný kousek.>A vadí to někomu?Vadi, vadi. Pokud se nam dostane do rukou nejake "nove" Atarko, jedna z prvnich veci je zjistovani jestli ma v poradku GTIA. S vadnou GTIA je to na houby. :-(((

  3. Diky za kriticky clanek se zajimavymi informacemi i dexuv dodatek. Strelba do vlastnich rad je to, co nam chybi:)

  4. Pardal Pardal

    Uhaha
    Z00me to je krasny clanek. Diky te silenosti to vlastne vsechno zije. A LIGA VYJMECNYCH je sqele prirovnani 🙂 skoda, ze letos na Shucon nemohu dorazit. Doba a situace si zada obeti 🙁 … pro mne ty nejvetsi.

  5. F6 F6

    Zpracovani, TC2048, apod.
    Me se design gumaka velmi libi, i pluska a QLka. Naopak C64 (bochnik) pusobi dosti divne (spis jako psaci stroj) a C64C (sipka) je takova nemastna neslana, oskliva. Atari XL taky nic moc design, XE uz lepsi. Kvalita zpracovani PCB i C64 a Atari je o nekolik urovni vys (min. o 1) nez u Speccy (gumak, plus). Ale kdo videl Didaktik Gama 87 uvnitr, tak vi, ze to je jeste velmi dobre 🙂 Mohu porovnavat s Timexem 2048, ktery jsem mel jako prvni spectrum. Klavesnice sice taky membranova, ale funkcni, s plastovymi tlacitky, velky mezernik, druhy shift. Zpracovani PCB je super. Jediny nedostatek – plastovy kryt klavesnice (jako u gumaka ten plechovy) je natren cernou barvou a ta se odlupuje (daleko vic, nez z kovu u gumaka). Klavesy se taky lidem, co se hodne poti, smazavaji. Jinak ergonomie super a pracuje se na tom daleko lip nez na gumaku i plusku. Takze Timex je muj favorit, nejen z duvodu ze to bylo moje prvni a na dlouhou dobu jedine spektrum. Kdyz jsme ho ukazovali v 80. letech na Speccy slezinach, koukali na to tehdejsi spectristi jak na neco co spadlo z mesice 😀

  6. F6 F6

    A jeste si pridam poznamku. Na Spectru me stve systemovy konektor, ktery je mechanicky vyreseny tak, ze je ve vysledku trochu nespolehlivy. Taky existence mnoha klonu vzajemne nekompatibilnich neumoznuje pripojit jakykoliv interface k jakemukoliv spectru. Atari i C64 je jenom jedno. Zadne (masove rozsirene) klony neexistuji a tak tady problem s nekompatibilitou neni. To by bylo jedno minus.Mohl bych pokracovat na tema diskove systemy, jejichz ruznorodost prameni take z klonovani ZXS a neschopnost Sinclairu prijit s vlastnim kvalitnejsim resenim, nez Microdrive. Vse bylo ale o penezich. MD byly levnejsi nez diskety a o to slo.

  7. nairam nairam

    PC200
    A kde na vyvojovej vetvy sa nachadza Sinclair PC200? Alebo to uz robil Amstrad?

  8. Sinclair PC200
    Sinclair PC200 (ale i Sinclair PC500) jsou obyčejná PC od Amstradu strčená do krabice s nápisem Sinclair.V případě PC200 je to přelabelovaný PPC 512 (v USA prodávaný jako PC20), Sinclair PC500 je PC1640.Stejně tak dodávané monitory Sinclair S14-CM a S12-MM jsolu převlečené monitory k Amstrad PC1640 a MM12 k EuroPC.

  9. nairam nairam

    PC200
    dik za info, nasiel som na nete prerobene PC200, ma USB,zvukovku ..atdhttp://www.flickr.com…77/sizes/o/

  10. dex dex

    Otázka je, zda je o Sinclair PC200, nebo jen další pitomý casemod typu "počítač v krabici od doutníků", "počítač v modelu Millenium Falconu ze StarWars", "PC v case od Sinclair ZX-81" nebo "PC v case pd Sinclairu PC200".

  11. dex dex

    Na PC od Sinclaira je zajímavé hlavně to, že se neujala, zatímco stejná PC od Amstradu s GEMem byla – hlavně v Británii – docela populární a považovala se za komerčně úspěšná.Možná za to může cenová politika – ono prodávat holé PC jako konkurenci Atari ST (stejná paměť 512 kB, stejná cena) je trochu hloupost, raději měl dát Amstrad plných 640 kB a cenu naopak nižší…Ale to už vůbec nesouvisí se samotným článkem o tom, že oblíbený a na svou nízkou cenu velice schopný osmibitový počítač v sobě skrývá hardwarové zádrhele.

  12. ril6561 ril6561

    Ahoj.Ja patrim k tým, co v r.1984 "tusim" so si kupil YX Spestrum – gumaka. Neviem ako ostatni, ale ja som v tych casoch pouzival normalny televizor ako monitor a kazetak s kazetami. Ak teraz porovnavam uroven, hratelnost a dlzku napr. hry, tak sa mozu terajsie PC hanbit. Do 48K sa vtesnalo skutocne mnoho.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *